5.kapitola Dolce vita

19. prosince 2007 v 18:22 | Tracy |  Ta noc, kdy mi vysvitlo slunce
Takže je tu další kapitolka, je trošku víc popisná, ale já jsem si to nemohla odpustit, naprosto jsem se v té kapitole vyžívala. Vlastně jsem si představovala, jaké by to bylo, kdybych byla na jejich místě. To by byla nádhera!
Užijte si tuhle kapču stejně jako já. Tracy

5.kapitola Dolce vita
Když naše skupina, skládající se z paní a pana Evansových, Lily a Mary, dorazila na místo, vyhrnuli se z letiště. Tolik lidí na jednom místě, letiště bylo jako mraveniště, milióny pilných mravenečků právě přijely do země a nebo se snažily zmizet.
"Mně je zle, šíleně se mi houpe žaludek," hlesla Marry a sedla si na obrubník s hlavou mezi koleny.
"To bude dobrý, cestu zpátky už si užiješ," usmála se Lily, ale na to se Mar udělalo ještě hůř. To bylo velmi taktické, vykládat mi o cestě zpátky, to i letax je příjemnější, proletělo Marry hlavou.
"Taxi," zavolal pan Evans, a dal řidičovy všechny zmenšené kufry, protože poslíčka, který by unesl všechny v původní velikosti, nenašli.
"To je všechno co máte?"zeptal se udiveně.
"No jistě," prohlásil pan Evans a už se hrnul k přednímu sedadlu, řidič jen pokýval hlavou a něco si zabrblal pod nos.
"Kde jste?" řekl pan Evans, protože ženské osazenstvo stále stepovalo na chodníku, Marry jen s obtíží vstala a svalila se na sedadlo vedle Lily.
"A kam to bude?" zeptal se řidič.
"Do hotelu Dolce vita," odpověděl pan Evans a zářivě se na řidiče usmál. On byl vždycky velký optimista, radoval se z každé hlouposti.
Cesta proběhla celkem v klidu, až na Marryino nadávání nad jízdou po skalách tyčících se na pobřežím. Kdyby to auto řídila sama, nebála by se, ale nevěřila tomu řidičovi.
"Kde je vůbec Petúnie?" napadlo Marry. Vždycky jezdila s rodiči a najednou tady není.
"No ty máš teda bliky," uznale pokývala hlavou Lil, "je na dovolené s Vernonem, to je ten její pochybný přítelíček," špitla Lily tak, aby poslední slova její mamka neslyšela.
"Ještě pět minut a budeme tam," oznámil řidič. A mrkl do zpětného zrcátka na Marry.
"Už bylo na čase," zamumlala si pro sebe Mar. Po chvíli už stáli před krásným, moderním hotelem, což samozřejmě nejvíce ocenila Marry, moc se jí líbil. Poslíček jim pomohl s kufry, které během cesty Lily opět zvětšila.
"To je divný," brblal řidič, ale pak si uvědomil, že ještě stále nedostal zaplaceno. Málem by na to zapomněl. Přišel k panu Evansovi a řekl mucenu.
"Vydřiduši," reagoval pan Evans, Marry se zachechtala, ten hotel jí evidentně zvedl náladu. Vešli dovnitř a stanuli v obrovské vstupní hale s mramorovou podlahou a kamennými pulty.
"Dva apartmány, na jméno Evans," řekl.
"Ano, máte pokoje 202 a 203," podávala jim recepční klíče. "Příjemný pobyt," mile se na ně usmála. Byl to takový ten naučený americký úsměv od ucha k uchu.
"My chceme 202," vykřikla Marry a chňapla po klíčích.
"Holky, sejdeme se o půl deváté v téhle hale, tam u fontány, půjdeme na večeři," zavolala na ně paní Evansová, ale to už holky byly v prvním patře a poslíček jen zaúpěl nad tíhou jejich kufrů, pomalu se vlekl za nimi.
"To je krása," rozplývala se Lily a Marry mohla jen souhlasit.
"Nestůj, a pojď to se mnou prozkoumat," řekla po chvíli ticha Mar. Otevřela první dveře, ale rychle je zase zavřela. Záchod sice byl důležitý, ale teď ji nějak blíže nezajímal. Otevřela druhé.
"Mazéc, tak velkou koupelnu jsem ještě neviděla," komentovala.
"Já jo," prohlásila Lily. "Připomíná mi to koupelnu prefektů v pátým patře."
"Máš recht," souhlasila Marry a otevřela dveře naproti koupelny.
"Hele šatna,"řekla Lily. "Jen doufám, že se nám sem všechny šaty vejdou. A co je tady," otevřela Lily třetí dveře. Než se ale po obyváku stačila pořádně podívat...
"Ložnice, mrkej," přihnala se k ní Marry a popadla ji za ruku. "škoda, že nejsi kluk Lil, je to tu naprosto..."
"Ložnice v Indickém stylu miluju," přerušila ji schválně, "ale je tu jen manželská postel," podivila se Lily a s obavami se podívala na Mar.
"Posloucháš mě vůbec?"
"Ne..." odvětila po pravdě Lily, kterou momentálně nejvíc zajímal problém společné postele.
"No neboj, já tě neukousnu," mrkla na ni Mar.
"Já vím, ale taky vím, jak se v noci převaluješ, kopeš a... vždyť budu ráno vypadat jako po rvačce," pískla Lily.
"Lil pohni pojď sem!" hlesla Mar, která už její lamentování nechtěla poslouchat. Obrovský obyvák a v rohu malý kuchyňský kout, ale co hlavně.
"Bar," řekla Marry nadšeně.
"Já bych se tak neradovala, ohnivou tady stejně mít nebudou," zaškaredila se Lily.
"A kdo říká, že ohnivá je jediný pití na světě?"na to Marry.
"Jo, asi máš pravdu."
"No tak už nemudruj valíme na véču," upozornila ji na čas Marry a vyšla na chodbu.

Večeře byla skvělá, přesně jak očekávalo, přímořský styl se vším všudy. Každý si našel své. Lily možnost zazpívat si karaoke, Mar obdivování velmi pohledných snědých číšníků a manželé Evansovi ocenili skvělé víno. Nicméně byli všichni tak zmoženi letem, že šli spát bez váhání hned, jak se dostli do ložnic. 
Po každé noci musí zákonitě nastat ráno, a po některých nocích to ráno není zrovna růžové.

"Au, mě bolí snad všechny části těla," hlesla Lily.
"Z toho bych si nic nedělala," špitla Mar. Ještě byla celá rozespalá a Lilyino nadávání nad jejím fyzickým stavem ji rozhodně netěšilo. Znala i příjemnější budíčky, teda pokud může být buzení příjemné.
"Jo, protože tebe nic nebolí," štěkla rozmrzelá Lily.
"I kdyby bolelo," usmála se Mar a ukázala na leták se službami hotelu, Lily jen vyvalila oči
"Masáže, kadeřnictví, manikůra, pedikůra, bahení lázně," odříkávala nevěřícně Lily.
"Myslím, že vyzkoušíme všechno až na to poslední," rozhodla za obě Marry.
"Tak vstávej a jde se na to."
"Ne, ne nejdřív snídaně," zvedla se Marry.
"Fajn, tak dělej, máme ještě moc práce," křičela Lily z koupelny.

Po snídani zašly holky ke kadeřníkovi, Lily si nechala sestříhat své dlouhé ohnivé vlasy, tak že jí splývaly kolem obličeje. Marry si nechala vlasy ostříhat do půlky zad a poprvé v životi si nechala ostříhat ofinu, pořádně hustou a rovnou. Moc jim to oběma slušelo. Potom navštívily manikůru a pedikůru, pilování, tvarování, lakování... Lily si po hodině tam začala stěžovat, že tu ztvrdne do konce života.
Na obědě je Lilyini rodiče málem nepoznali, ale hrozně je chválili, jak jim to sluší. Ani jedna si nebyla stoprocentně jistá, že to myslí upřímě. Po obědě holky vyrazily na masáže.
"To je úžasný," pochvalovala si Lily.
"Jo, jo, kdybych si nevšimla toho letáku…"
"Jo, ale všimla sis ho kvůli tomu, že jsem skuhrala, aspoň k něčemu to bylo," dodala spokojeně.
"Tak už nedebatuj a užívej si," vydechla Mar. Masér byl moc pěkný kus chlapa. Marry si ho nemohla vynachválit, navíc jí jeho dotyky způsobovaly nemalou slast.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 maggie | Web | 20. ledna 2008 v 19:55 | Reagovat

hezký, akorát je divný že evansovi umí kouzlit, ale to je vlastně fuk, co?:))ale bylo to moc hezký...:))

2 Leenikk | Web | 1. března 2008 v 9:38 | Reagovat

NJN!To je fakt ze neumi kouzlit, ale ja jsem si toho ani nevsimla!

Jinka kapca se ti fakt povedla, hned bych si to s nima vymenila!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama