17.kapitola Násedky úplňku

8. března 2008 v 11:07 | Tracy |  Ta noc, kdy mi vysvitlo slunce
Takže tu máme další kapitolku, věnována je všem, kteří si je přečtou. Velmi originální, že? No, jako vždy bych byla štěstím bez sebe, kdybych dostala 15 komentů, ale podotýkám Catt, každý od jiného člověka! Tahle kapitolka je taková kratší. Nechtěla jsem tam nacpat všechno, už byste se neměli na co těšit. Příjemné počteníčko,
vaše Tracy.

"Lilian, něco jsem ti..." zavrněla Marry, to se ale vlkodlak nebezpečně pohnul a otevřel tlamu plnou bělostných zubů, ostrých jako břitva.
Mám problém, vzdychla Marry. Její tlapa teď spočívala přímo u řady vlkodlačích zubů. Snažila se nějak pomalu a hlavně nenápadně sundat ji z vlkodlakova čumáku, ale nedařilo se. Po půl minutě už vlkodlak stříhal ušima a pomalu se začal zvedat.
"Lilian, okamžitě začni zpívat!" přikázala Mar, ale to už bylo pozdě. Vlkodlak sice na nikoho nezaútočil, ale odběhl neznámo kam. "Tos poťala Lil, teď už ho nenajdem."
"Jo promiň omlouvám se," pípla zkroušeně Lily. Další dvě zvířata, stojící opodál, je s tupým a nechápavým výrazem pozorovala.
"Pottere, Blacku, možná byste si měli najít jinou zábavu, než ve tři v noci prohánět po Zapovězeném lese vlkodlaky," zpražila je Marry. Ti dva sebou cukli a Potter houknul:
"Ty o tom ani nemáš šajna Johansonová, to totiž nebyl jen tak ledajakej vlkodlak." Marry zbystřila. Pak ale ironicky dodala:
"Jasně, nebyl to jen tak ledajaký vlkodlak, byl to, nech mě přemýšlet." Marry dělala, že opravdu neví, co říct, "už to mám, byl to nějaký student Bradavic." Oba kamarádi se zatvářili vyděšeně. Hleděli za Marryiny záda. To už Marry letěla stranou.
"Marry ne!" chtěla křiknout Lily, z jejích úst to však znělo jako nádherná píseň. Vlkodlak se zase zastavil a poslouchal. Marry se začala zvedat. Měla ošklivé škrábance na břiše, jinak se jí nic nestalo.
"Kdo to teda je?" zasýpala ztěžka a rozvalila se do měkké trávy. Jelen a pes se na sebe podívali, pak kývli.
"No víš Marry, on se bál vám to říct..." začal opatrně James. Sirius pokýval hlavou a pokračoval:
"Bál se, že už se s ním nebudete chtít bavit, že ho odsoudíte, no a..."
"Tak už mi řekněte, kdo to je," vyzvala je Marry nezaujatě a olízla si šrámy.
"Je to... je to Remus," pravil Dvanácterák a sklopil hlavu. Marry se přestala opečovávat a podívala se na ně jako na dva blázny.
"Jako náš Remus, Remus Lupin? To není možný," zamítla to rázně Mar. Kluci se zatvářili smutně.
"Já ti říkal, že to nepochopí, teď se na Rema všichni vykašlou!" zavyl Sirius.
"Proč bychom to jako měly udělat?" zapěla Lily," a navíc vždyť ho tady hlídám."
"Protože, protože se tak k vlkodlakům chovají všichni, víš Evansová, mají je za odporné stvůry."
"Jestli si myslíš tohle, tak mě neznáznáš, Pottere!"
"Hele děcka, nebudem se hádat, kdybychom vám s Lil nechtěly pomoct, už jsme odtud zmizely," pokusila se zlepšit atmosféru Marry.
"Má pravdu Jamesi, pomáhají nám," připustil Sirius. Mar to překvapilo, už si zvykla na tu hru, že to, co řekne její oponent, musí okamžitě devalvovat. Teď se však shodli.
"Hmm, tak promiňte, prostě jsem myslel.... nemyslel," zabručel James.
"Když nám řeknete, co s ním bylo celej měsíc, bude vše odpuštěno," slíbila Marry, Lily však pískla:
"To se ještě uvidí! Mar, já je nemám ráda a ty to víš, navíc se chovají jako... blbečci."
"Lily, vím, že už tě to asi otravuje, pořád se ti jen omlouvám, ale to je jen proto, že když jsem s tebou, dělám jdenu blbost za druhou. Mám tě rád," špitnul.
"No jasně a jinak máš holku a líbáte se spolu, kde a kdy můžete."
"Líbat? Uhm, co?" zarazil se James.
"Jo ve Vestupní síni," sykla Mar, Black se zatvářil pochybovačně, "no a tys tam byl taky... se Zabin!"
"Ale já si nic nepamatuju," pronesli oba dva společně.
"Vlastně si nepamatuju posledních pět, šest dní," doplil James.
Budu to muset vyzkoumat, téda já už bych si mohla zařídit menši detektivní kancelář.
Začínalo se rozednívat, první paprsky slabého podzimního slunce ozářily školní pozemky.
"Ještě pět minut," řekl Sirius po tom, co z kožichu, naprosto nečekaně, vytáhl náramkové hodinky.
"No a kde teda ten Remus byl?" ptala se Marry.
"Jo, byl v nemocnici, minulý měsíc se dost ošklivě porval s jiným vlkodlakem, po pravdě, u Munga ani nevěděli, jestli ho dají dohromady," vysvětloval Sirius.
"A my jsme o tom nic nevěděly? Je to sakra snad i náš kámoš, ne?" lekla se Marry, nelíbila se í představa, že by Remus prostě jen tak zmizel z jejého života.
"Nemá cenu truchlit, jak sama vidíš dohromady ho dali a pak jim ještě utekl," dovyprávěl James. To se začal vlkodlak ležící na orosené zelené trávě pod vysokým stromem, na němž seděla Lily, měnit spět na člověka.
"Remusi!" zařvala Marry a ještě jako puma se na něj vrhla. Remus zúpěl bolestí. "Promiň," špitla. Ostatní se také přeměnili zpět na lidi.
"Jak ti je?" zeptala se chraplavě Lily. Točila se jí hlava a nemohla se pořádně soustředit na to, co říkala.
"Bylo mi i líp," hlesl.
"Teda Lily, musím uznat, že ti to zpívání opravdu jde," usmál se na ni James svým bezchybně bílým chrupem. "A jako fénixovi ti to taky moc sluší." James obtočil ruku kolem Lilyina pasu, té to nevadilo. Tak dlouho ještě v životě nezpívala a od prudkého hlubokého dýchání pomalu omdlívala. Marry si zacelila rány hůlkou a spolu se Siriusem zvedli Rema na nohy a pomohli mu do hradu.
"Bolí mě hlava, půjdem do hradu," hlesla malátná Lily. James se spokojeně culil, když mu bylo povoleno odnést Lily do hradu. Remus s Lily byli pár hodin na ošetřovně, na odpolední vyučování se k nim už oba přidali. Lily a James po sobe pořád pokukovali a Sirius s Mar z nich měli třetí Vánoce. Zabina a Darina to nesly jen s velkou nelibostí, na očích jim byo vidět, že plánují pomstu, že to jen tak nenechají.
Na Marry však čekala ještě spousta úkolů a povinností. Ve čtvrtek měl být konkurz do taneční skupiny a na sobotu večer plánovala udělat na nějakém místě schůzku, jíž ji pověřil Pán zla. Byla z toho značně nervózní, respekt, ten vzbuzoval v každém. Možná se bála, protož věděla, že na to vše bude sama. Ale touha po pomstě yla větší než pud sebezáchovy. Měla ještě jednu neodkladnou záležitost, tu se rozhodla vyřešit hned večer.
Jakmile odešly Zabina a Darin na večeři, začala Marry běhat po ložnici a hledat jejich hůlky. Dívala se snad všude, zmoženě dosedla na postel. Pak sama nad sebou protočila oči, že ji to nenapadlo dřív.
"Accio Zabinina hůlka." Přímo do ruky jí vletěl krátký černý klacík s násadou z třešňového dřeva. Marry křikla ještě jednou: "Accio Darinina hůlka." Na postel, na níž seděla, přistála světlá dlouhá hůlka. No a teď, špitla si pro sebe. "Prior incantato."
Ale ale jen se na to podívejme, imperius, netušila jsem, že si na něco takového troufne, pronesla pomalu až s obdivem Marry nad Zabininou hůlkou. Dál se dívat nemusela, věděla, že co udělá první udělá i druhá. Myslím, že budu muset klukům příště víc věřit.
"Cos to tady dělala?" Do ložnice vpadla Lily.
"Hledala jsem něco," odsekla stroze Mar. Lily se na ni podívala tak, že Marry prostě musela pokračovat. "Dobře, hledala jsem hůlky Zab a Dariny."
"A to jako proč?" sykla Lily. Marry zakroutila hlavou.
"Abych ti dokázala, že James nelže... a že opravdu nelže se ostatně můžeš přesvědčit sama." Marry podala Lily Darininu hůlku. Lily pronesla formuli a vyvalila oči.
"Imperius..." šeptala nevěřícně. "Možná bych se měla Jamesovi omluvit, když on to už udělal."
"Jo to bys teda měla," potvrdila Marry a Lily rychle vyběhla ven z ložnice.
No a teď, co udělat se Zab a Darinou, aby už neprudily? ptala se sama sebe Marry. Měla štěstí, o pár minut později do ložnice vtrhla Darina, přišla sama. Marry ji omráčila jedním přesně mířeným úderem do hlavy. A pak, že to po mudlovsku nejde, ušklíbla se samolibě.
"Obliviate." Jakmile Marry vyslovila formuli, vytáhla z Darininy hlavy pár myšlenek a vložila jí tam pár svých. Pak ji znovu probudila. Darina vstala, rozhlédla se po místnosti.
"Ahoj Marry, jak se ti daří, jen jsem se tě chtěla zeptat, jestli nemáme nějaký úkol do přeměňování, úplně se mi to vykouřilo z hlavy."
No to teda jo, usmála se Marry, ale nahlas to neřekla.
"Jo měli jsme pojednání o kouzlech, které nechávají věci mizet," odvětila Marry a povzbudivě se na Darinu usmála.
"Děkuji, kdybychom se už neviděly, dobrou noc," popřála a otevřela dveře, když šla dolů broukla si jakousi písničku.
"Tobě taky," oplatila jí Marry.
Šlo to lépe, než jsem si myslela. Než nad tím však stačila pořádně zauvažovat, uslyšela dole rozzuřený hlas.
"...jo tak ty sis byla pro radu u Johansonový, jo?"
"Jo, je moc milá na rozdíl od tebe," setřela Zabinu její dlouholetá nejlepší kamarádka.
"Fajn, tak si běž za ní a mě nech bejt," štěkla Zab a odkráčela ven z portrétu.
"To se ti povedlo," pochválila ji Mar.
"Jo díky, chci se omluvit, jestli jsem se k vám chovala takhle," pohodila hlavou směrem k portrétu. "Moc si toho nepamatuju."
"Nech to plavat," usmála se Marry, "nechceš přijít na ten konkurz?"
"To bych mohla? Fakt?"
"Určitě přijď, potřebujeme tam schopné lidi."
"Tak díky." Darina se tvářila nebývale mile, s usměvavými světle růžovými rty jí to moc slušelo a její oči přímo zářily, když si sedala vedle Remuse a začala s ním opatrně konverzovat. Marry se prozhlédla po místnosti. Lily ja James seděli vedle sebe, ne moc blízko, ale blíž než obvykle a nehádali se, jen si povídali a smáli se. Sirius seděl rozvalený u krbu a vesele něco vykládal bandě holek, které seděly všude kolem něho. Obdivně k němu vzhlížely a hltaly každé slovo.
Její přátelé byli na první pohled šťastní, ale ona nebyla. Nedokázala svůj smutek definovat přesněji, ale cítila ho. Jak melodramatické, ušklíbla se sama nad sebou.

Další den odpoledne šla Marry do knihovny, celý den nic nejedla, měla moc práce, takže si ani nevšimla, že už je čas, aby šla do Prasinek.

".....hmm a nevíš, kde by se to dalo udělat?"
"Ne to opravdu nevím, ale je to tůj úkol, poraď si" řekl ledově Malfoy.
"Oh vážně děkuji," sykla, "uvidíme se v sobotu večer, dám vám všem nějakou zprávu, prostě se to dozvíte až na poslední chvíli, aby nebylo možné nás vystopovat."
"Dobře měj se kočičko," protáhl Lucius a dal Marry dlouhý polibek na rozloučenou.
"Mimochodem," odtrhla se od jeho úst Marry, "nevíš něco o mém otci?" zeptala se.
"Ty ho chceš vážně zničit, co?" konstatoval a ušklíbl se.
"Ano chci, ta neskonale odporná mužská svině nechala moji mámu samotnou vychovávat dítě!" sykla. Byla zlá, to Lucuse přitahovalo, měl z ní zrůdnou radost. Naposledy ji políbl a Marry odešla. Co nejrychleji utíkala k Hradu
Cestou ještě kousek od velké brány zaslechla Jamesův a Lilin hlas mizící v dáli. Sama rychle doběhla do společensky, vytáhla své staré mudlovské rádio a CD. Pustila se do vybírání songů vhodných na vánoční ples. Dokonce ji napadlo, že by mohla pozvat i nějakou hudební skupinu.

ooOoo

"Jamesi, opravdu nechápu, proč jdeme právě sem," špitla mu Lil do ucha. James se jen potutelně usmíval a táhl ji k Zapovězenému lesu.
"Uvidíš, je tam něco, co se ti určitě bude líbit," odvětil neurčitě Dvanácterák. Když došli k lesu James vytáhl jemný hedvábný šátek a zavázal Lily oči. Pak použil zaklínadlo ševelisimo a pokračovali dál lesem. Po několika minutách, Lily celá vysmátá podotkla:
"Jamesi Pottere, ty mě chceš zabít, víš kolikrát už jsem zakopla?"
"Jo vím," usmál se James. "A vidím jen jediné řešení." Popadl Lily do náruče a donesl ji až k vybranému místu. Lily se snažila něco zaslechnout nebo si nenápadně sundat šátek, ale James si toho pokaždé všimnul a jako trest ji polechtal.
"To je mučení," ryčela Lily mezi záchvaty smíchu. James jí na to odpověděl:
"Pšš, uteče nám to, co ti chci ukázat."
"Jo, takže to bude nějaké zvíře!" prohlásila vítězoslavně Lily.
"No vidíš, připravila ses o překvapení." Lily to tak nebrala, pro ni bylo největším překvapením, že tu byla s Jamesem.
"No, už jsme na místě." Postavil Lil na zem a slavnostně jí sundal šátek. Potom ještě zrušil ševelisimo.
"Fénixové a je jich tolik..." hlesla Lily skoro bez dechu. Nejmíň deset fénixů posedávalo na větvích obrovského starého stromu uprostřed mýtiny. Lily se zajíkala tou nádherou a poslouchala ten nadzemský zpěv. James jí celou dobu pozoroval. Lily ale byla tak zaujatá zpěvem a vzhledem těch stvoření, že si toho všimla až po delší chvíli. Oba dva si navzájem pohlédli do očí. Jejich rty se začaly nápadně přibližovat až se spojily. Lily se začala celá třást. Přisunula se ještě blíž k Jamesovi, ten ji pevněji objal a konečně se mu povedlo prostčit jazyk do jejích úst. James ji pomalu začal pokládat do čerstvé zelené trávy. V tom se Lily zastavila a odtrhla se od něj.
"Ne Jamesi, teď ne."
"Proč, bude to úžasný, nejlepší zážtek tvého života!" oponoval Potter.
"Teď ne Jamesi, prosím!" Začínala se ho bát, měl podivný lesk v očích, ležel na ní, byl poměrně těžký. Polibky se přesunoval k jejímu dekoltu.
"Ne!" křikla, shodila ho ze sebe a utekla. Z kapsy jí cosi vypadlo. Mělo to být pro něj, pro Jamese, ten si až teď uvědomil, co provedl.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Envy | Web | 8. března 2008 v 12:42 | Reagovat

hohohoo moc moc moc peknoucky

2 Leenikk | Web | 8. března 2008 v 13:00 | Reagovat

Ty jo jo!To se teda rozjíždí!A ty dvě krávy, že použili Imperius!!Hrozne!!

Ale kapitolka se ti povedla, doufam, ze bude brzo dalsi!!!

3 Cattgirl | E-mail | Web | 8. března 2008 v 17:44 | Reagovat

Superrr!!! Naprostá senza..další kapča! Rychleee!!!:o)

4 Cattgirl | E-mail | Web | 8. března 2008 v 19:29 | Reagovat

Jéé..já zapoměla! Promiň..Moc se omlouvám. Já ti zapoměla poslat tu kapču XD

Příště ti ji pošlu, jestli ne, tak mě smíš ukamenovat XD

Každopádně koukám, že sis změnila DESIGN! Fakt jakože mooccc pěknej!!!:o)

5 Baruuss | 8. března 2008 v 21:57 | Reagovat

Konečně mu odpustila....už sem si začínala myslet, že je ještě víc nafoukaná!!Chudák Jimi.....

6 wrath | Web | 9. března 2008 v 2:40 | Reagovat

Tak to by mě zajímalo, copa pěkného mu tam nechala :-) jinak (vim, že to píšu vždycky, ale...) pěkná kapča :-)

7 Lia | 9. března 2008 v 10:55 | Reagovat

nooooooo teda...skvela kapca:)

8 jaja | 10. března 2008 v 21:28 | Reagovat

nadherna kapca..tesim sa na dalsiu :)

9 pasu-Hanka | E-mail | Web | 11. března 2008 v 17:28 | Reagovat

Juj! Další kapitolka a jak se nám to pěkně zamotává :D Jen doufám, že z Mary neuděláš smrtijedku, to by mě jako docela naštvalo, a taky že Jamie brzo skončí s Lily :)))

10 Envy | Web | 11. března 2008 v 20:12 | Reagovat

me by to roooozhodne nenastvalo XD. Jako zivouci original  teto postavy bych byla jen rada vid traciiiku ;) a kdy se minis  uracit prijit do skoly jako?? ja zitra jedu na hory a ty se vsadim prides ve ctvrtek!!! Normalne o hodne prichazis, Kacenka ma posledni dobou dobry hemzy XD... Tak se uzdrav a okamzite pridej dalsi kapcu!!! Vzdyt ses porad doma tak jakto ze nepribyly min 3 XD. jsem skromna, ja fim a jsem na to hrda XD tak cuzus

11 Tracy | Web | 12. března 2008 v 8:33 | Reagovat

Fajn, máte ji mít, ale lidi, komenty prostě psát budete jasný?!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama