19.kapitola Tak tohle je moc1/2

20. března 2008 v 13:10 | Tracy |  Ta noc, kdy mi vysvitlo slunce
No takže po delší době nová kapitolka, příště budeme slavit jubileum 20. kapitol. Malinko jsem zkrátila přípravy na ples, takže opravdu, v další kapitole se konečně dočkáte. 20. kapitola a ples, už se těším. Zpět k téhle kapči, trošku se nám to rozuzlovalo, myslím ale, že vy jste na to stejně už všichni přišli. Stejně si to ale přečtěte. Přidala jsem vám tam anketu, tak prosím hlasujte a samozřejmě pište komentáře, chci jich 10. Kapitolka je věnována Lavigne, doufám, že si ji přečteš. No, jděte číst, Tracy.

Bolest ustala, Marry nevěděla, co si má myslet.
"No, takže je to můj otec nebo není?" koukla na Luciuse a vztáhla k němu ruku, aby ji zvedl.
"Já nevím, to bys měla vědět ty," řekl. Marry se na něj naštvaně a ublíženě podívala.
"Skvěle, takže nevíme nic!" sykla dopáleně a naštvaně si ho prohlížela. Lucius se zle zasmál.
"Snad by ses nezlobila, byl to tvůj nápad!" Přitáhl si ji k sobě a líbal, byla jeho a tak to měl rád. Měl pocit, že si s ní může dělat, co chce. Nakonec se ale stejně vrátili do jídelny. Bella a Červíček se tam prali.
"Můj pane," oslovila ho Mar, "nechcete jim to zatrhnout, je to nedůstojné," pravila a hodila po nich znehucený pohled. Připadala si jako docela dobrá herečka.
"Máš pravdu Marry," zvedl se najednou, "už dost" Zasloužíte si delší trest!" štěkl chladně. Bellatrix sebou trhla a zůstala jako zkamenělá.
"Trest můj pane?" špitla kamsi k jeho botám. Marry se čím dál zlověstněji usmívala. Tohle místo na ni mělo opravdu špatný vliv.
"Ano trest Bellatrix, trest," zopakoval temný pán. Bellatrix se prosebně zadívala na Marry, ta se jen ušklíbla. Pán zla se zamyslel, už už chtěl vytáhnout hůlku, ale Marry ho zastavila se slovy:
"Já bych je už nemučila, můj pane, ještě by se možná na něco mohli hodit." Voldemort se na ni podíval, Marry nevěděla proč, ale určitě ty jeho oči už někdy viděla, i když asi ještě nebyly podlité krví.
"Dobře, dobře, no myslím, že už jsme vyřešili vše, co jsme měli, zítra uděláme náš tah, nezapomeňte na to," zachrčel a přemístil se. Mar a všichni ostatní zůstali stát na místě. Marry se přemístila do Prasinek. Začínal padat sníh.
Marry utíkala k hradu. Hmm, jejich tah, co to jako má být, něco mi ušlo, sakra. Celý den až do večera nad tím přemýšlela, nemohla se zbavit pocitu, že něco, něco není úplně, jak by mělo být. Večer následovala další zkouška, všem to šlo dokonale. Marry je začala učit první sestavy kroků hip hopu, jen valila oči, jak dobré tanečníky si vybrala. Nutno poznamenat, že nejvíc se při tanci dívala na Blacka, byl tak nedbale elegantní, černé kalhoty, bílá košile. Marry si nevědomky mlsně olízla rty. James byl zase skvělý na standartní tance, když ho Mar naučila slowfoxtrod nemohla se na něj vynadívat. Lily taky slušně valila oči. Marry jim oznámila, že v rámci utužení vazeb ve skupině půjdou zítra do Prasinek všichni spolu. Nikdo neprotestoval až na Lily, ale tu nakonec taky přesvědčila. James se tvářil nadmíru spokojeně.

Za okny panovala černo černá tma, Mar seděla ve spoře osvětlené spolčence a četla opět jednu z knih Toma Robbinse, když v tom: ťuk ťuk na okno. Marry se zvedla a pustila sovu dovnitř. Vzala si purpurovou obálku a četla: Zítra buď v 19.00 v Prasinkách úplně na konci obce, Pán zla chystá nějakou akci, ale podrobnosti budou až na místě. Lucius. To nevypadalo dobře, zítra měli naplánovány Prasinky i všichni její spolužáci, může je vystavit takovému nebezpečí? Ale když jim řekne, že tam Pán zla bude, jak jim vysvětlí odkud se to dozvěděla? Prostě je od tam tud vypakuju, než bude sedm, jo, to je dobrej plán....ale


"Marry? Co je s tebou?" starala se Lily. Marry odtrhla svůj pohled od sklenky máslového ležáku.
"Nic, jen přemýšlím, mám pocit, že ty kroky nejdou přesně do rytmu," zalhala, Lily na ni hodila nevěřícný pohled.
"Marry, to nad tím musíš přemýšlet i tady?" zakroutila hlavou. Pobertovic parta seděla hned vedle u stolu, snažili se opít Remuse a Petra. Docela se jim to dařilo, Červíček byl rudý až za ušima a žvanil naprosto z cesty. Až se bála, aby něco neprozradil. Ale jaká je pravděpodobnost, že by mu věřili? Remus se však také nechoval jako normálně, vtipkoval a pořád si proučel další a další skleničky. Odpoledne uteklo velmi rychle, na Prasinky začal dopadat závoj tmy, než se Marry nadála bylo půl sedmé. V duchu si pořádně vynadala, že nesledovala čas. Stále ještě zbývalo pár desítek minut na to, aby je dostala ven z lokálu a hlavně z Pasinek. Zvedla se tedy jakože půjde, ostatní ji chtěli následovat, bohužel to však nešlo, Peter se ožral jako prase, nemohl ani vstát ze země, na kterou už před hodnou chvíli spadnul a Remus se motal tak, že při každém druhém kroku sebou málem říznul o zem. Opili se i jiní členové taneční skupiny a co hůř zbývalo už jen dvacet minut. Marry se je všechny snažila vyhnat, madame Rosmertě se to moc nelíbilo.
Konečně šli zasněženou hlavní třídou v prasinkách. Marry je chtěla vyslat na před, v té chvíli ji někdo chytl za ruku, Lily si ničeho nevšimla, starala se o Remuse, takže Mar nepozorovaně zmizela.
"Změnilo se místo, jdeme na druhý konec," zašeptal jí muž s maskou a černou kápí na hlavě a podal jí její vlastní masku a plášť.
"Na druhou stranu, ale tam přece budou," zajíkla se Marry a pohlédla Luciusovi do očí.
"Pán zla se chce přesvědčit o tvé loajálnosti," zacukroval Malfoy, Mar se zastavil dech, s oblékáním pláště schválně hrozně zdržovala, doufala, že tím dá čas na útěk svým přátelům. Lucius ji stále popoháněl. Někdy už však musela skončit s oblékáním a vyptáváním se a ta chvíle nastala dřív, než doufala.
"Můžeme?" zeptal se aristokrat, Mar kývla, "opakuj po mě: prae-labor."
Jakmile to Marry vyslovila, změnila se v jakýsi černý dým a rozlétla se za Luciusem, který už byl tou dobou také jen obláček kouře.
Jakmile přiletěli na druhý konec vesnice, zastavili se u skupinky dalších obláčků. Před nimi byla tlupa malých dětí, pravděpodobně netušili, že je tu schůze smrtijedů. Najednou zhlédla v dáli plahočící se postavy, srdce jí vynechalo asi pět úderů. To už tu byl i Pán zla.
"Marry-Jane Johansonová je tu dnes pro to, aby složila přísahu," začal, Marry se nervózně rozhlížela, pak se naklonila k Luciusovi a tiše se zeptala:
"Co je to ta přísaha?" Lucius na ni mrkl a slavnostně zahlásil:
"To znamená, že budeš smrtijedka, udělají ti na ruce znamení zla no a..." odmlčel se, Marry zúžila oči.
"No a co?" zeptala se tónem, kterým by se nejspíš vysvětlovalo, že jedna a dvě jsou tři.
"Zabiješ jednoho mudlu," pravil prostě. Marry se zatočila hlava. To už ji však Temný lord vyzval:
"Tobě jsme určili za oběť jednu mudlovskou šmejdku," prohlásil Voldemort, Marry se sevřel žaludek, tak s tím opravdu nepočítala. Zase se naklonila k Malfoyovi.
"Co se stane, když neudělám, co chce?" vyzvídala, Lucius se zatvářil zděšeně.
"No, to co ty musíš udělat té mudlovské šmejdce Evansové,"opáčil. Měla pocit, že jí vybouchnul mozek, nemohla myslet, oči měla zastřené strachem a měla pocit, že pořádně neslyší. Skupinka se k nim stále víc a víc blížila a Mar už tušila, že na to nemá. V tom se všichni odhalily a pár smrtijedů se začalo bavit tak, že mučili ty děti. Marry se začalo dělat špatně od žaludku při představě, co asi udělali s její sestrou.
"No tak, jdi na to," strčila do ní Bellatrix a pohrdavě ji sledovala, Marry vykročila v před ke skupince. Ti ji okamžitě zaregistrovali a rychle tasili hůlky. Marry se pořád přebližovala, vyslali první kletby, ty zvládla vykrýt. Bála se, tak hrozně se bála. Už stála skoro u nich, pak si najednou strhla masku, popadla je za ruku a začala utíkat. Ostatní smrtijedi nestačili tak rychle zareagovat, pak se ale rozlétli k nim a začala bitka. Marry se všechny snažila nějak šikovně zneutralizovat, ale moc se jí to nedařilo. Najednou stanula tváří v tvář Voldemortovi. Neodvážila se nic udělat, nemohla, nešlo to, byla zoufalá, zmatená. Toho Voldemort využil, nestihla nic udělat. Začala se svíjet v mučivých křečích, její bolest byla nepopsatelná. Nemohla se pořádně nadechnout, tušila, že už to dlouho nevydrží. V tom jakoby z dáli pár mil uslyšela zděšený hlas.
"Pane to nesmíte!" křikl Malfoy. Pán zla se na něj otočil, ale hůlkou stále mířil na Marry, bolest polevila.
"Nesmím, já že něco nesmím? Já můžu všechno, Luciusi a dělej tak, abys neskončil stejně!" zařval rozzuřený Pán zla a Mar projela další vlna mučivé bolesti. Lucius už neviděl jiné východisko a tak přistoupil blíž k Voldemortovi a něco mu pošeptal. Temnému pánovy se zvětšily oči na maximum, v jednu chvíli vypadal že pukne. Zakřičel, znělo to zrůdně, naprosto to bralo dech. Boj ustal, všichni se na něj vyděšeně dívali, toho využila Trix a vyslala kruciátu na Lily, V poslední chvíli ji James stačil srazit bokem a kouzlo dostal přímo do břicha. Lily zpanikařila, nevěděla, co má dělat, do očí jí vhrkly slzy, když uslyšela Jamesovy vzlyky. On trpěl, kvůli ní, zahltila ji zuřivost.
"Mdloby na tebe," křikla a Bella odletěla pět metrů daleko, nezvedala se. James se však taky nezvedal, Lily si položila jeho hlavu na klín, jakmile však jedna z jejích slz spadla Jamesovi na tvář, probudil se. Kolem už se zase Bojovalo na plné obrátky jen Marry Lucius a Pán zla zmizeli.
Sirius doběhl k Lily a Jamesovi.
"Hodláte tady ještě dlouho lemřit, nemám pocit, že bych měl málo práce!" štěkl mezi vysílanými kletbami. Lily a James se rychle zvedli a hnali se do boje. Za okamžik už byl omráčený i Rudolphus a Lily je zavřela do kouzelné bariéry. Vedle ní se zjevil Brumbál, smrtijedi si ho všimli a okamžitě se vypařili, Bellu a Rudolphuse však Lily nepustila.
"Stalo se někomu něco?" zajímal se okamžitě ředitel.
"Nikomu nic, akorát mají Marry," hlesla Lily a hlas se jí zlomil. Pustila bariéru a Bella s Rudolphusem se pokusili využít situace k tomu, by zmizeli. Brumbál je však znovu omráčil a spolu s nimi zmizel. Lily omdlela, nevěděla, jestli únavou nebo rozrušením. James ji však zachytila odnesl jí zpět do hradu. Zbytek skupinky se postupně také začal ubírat ke škole.



"Co že jsi to říkal?" zeptal se chladně Voldemort a za vlasy táhl Mar kamsi pryč, Lucius klusal za ním.
"Je to pravda, můj pane," přesvědčoval ho Malfoy, Marry jen bolestně sykla, když s ní hodil o podlahu, choval se k ní jako k psovi, ba ještě hůř.
"Takže tohle má být Janette?" nakrčil pán zla nos, Lucius přikývl, "takže ta odporná štětka mi lhala, tvrdila mi, že je mrtvá,"zuřil. Marry těkala pohledem z jednoho na druhého a nechápala vůbec nic. Voldemort vytáhl hůlku, Marry už tušila, co bude následovat, zatnula zuby a připravovala se na bolest.
"Sectusempra," sykl temný lord a Mar se na hrudníku otevřela hluboká krvavá rána, bolestí omdlela. Lucius dle pánova příkazu zachytil pár kapek krve na kapesník. Podal mu jej a Pán zla vznešeně vyplul z místnosti. Nechal tam Luciuse samotného s krvácející Marry. Vzápětí se ozval zuřivý výkřik o takové síle, jakoby zněl přímo v jejich hrudi. Neuvěřitelná zvuková vlna rozbila všechna okna a obrazy popadaly ze stěn. Pán vtrhl dovnitř a rozlíceně se zadíval na Mar, Lucius klečel u jejího křesla a hojil jí rány. Marry se pomalu začínala probouzet.
Neumřela jsem, no vida, ani pán zla mě nezabil. Začínala nabírat obvyklé sebevědomí. Vodemort přikráčel až ke křeslu na němž doposud seděla a zadíval se na ní velmi zvláštním pohledem. Jako na nový objev, hračku, jako na někoho, kdo musí být zničen? Nedokázala to určit.
"María-Janette Rojvol Malum," pronesl vznešeně, Mar na něj vyvalila oči. "Takže žiješ, tvoje matka mi lhala," řekl klidně a vyrovnaně, jako by celou dobu věděl, že tato chvíle přijde."Chtěla tě přede mnou uchránit, chudinka, měla vědět, že se jí to nepovede, máš její povahu, taky po všem pátrala a do všeho strkala nos." Marry se neodvažovala cokoli namítat.
"Měl bych tě zabít," začal pomalu. Mar mu však neslušně skočila do řeči.
"Ale neuděláš to, protože jsme si v mnoha věcech podivně podobní." Voldemort zúžil oči a bylo vidět, že opravdu přemýšlí.
"Jsi má dcera, jsme si podobní, je to logické," prohlásil Pán zla. Vlastně ta podobnost byla to, čeho se nejvíc bál, zabije ho, když ji nechá žít? On by to udělal.
"Tak mě tada zabij, stejně nic jiného neumíš!" štěkla Mar a začala se zvedat. Temný pán ani nepohl rty, Marry se znovu svalila na křeslo v bolestné křeči.
"To že jsem tvůj otec, ještě neznamená, že se mnou budeš takhle mluvit!" sykl ledově a křeč ustala. "Vždyť i Bůh dal přikázání, cti otce svého..."
"No, že zrovna ty mluvíš o přikázání," kroutila hlavou, "je tam taky nezabiješ a..." její tělo se zase začalo zmítat v křeči.
"Už jsem ti říkal, že se mnou takhle mluvit nebudeš!" protáhl Voldemort. Marry už neměla sílu na odpor, zůstala rozvalená v křesle a párkrát tiše vzlykla. "Nezabiju tě, ale ty mi budeš pomáhat, nebudeš mít znamení zla, ale budeš mi kdykoli po ruce. Vyslídíš, co Brumbál chystá."Po těchto slovech zmizel, Marry zase zůstala sama s Luciusem. Kdyby měla sílu, s chutí by ho zabila, tak on to celou dobu věděl a nepovažoval za nutné, abych to věděla. Zvláštní pocit, jako by to někde v hloubi duše tušila. Nedokázal ji zabít, nebyl toho schopný. Měl být schopný všeho, je to blázen. Ale nezabil ji, že by v něm zůstalo ještě něco dobrého?
Malfoy tam s ní zůstal přes noc. Marry ale nemohla spát, pořád nad něčím přemýšlela. Když se ráno pokusila vstát, zjistila, že to asi nepůjde, příšerně jí bolelo břicho. S největším odporem se nechala Luciusem odnést do hradu. Tam jí madame Pomfryová zpravila pár zlomených žeber a nechala ji odpočinout. Lily ani kdokoli jiný se na ni nepřišli podívat. Trošku ji to štvalo. Bylo jí líto, že je všem jedno, jestli to přežila nebo ne. Pak přemýšlela nad tím, co se stalo včera. Brumbál měl pravdu, občas je lepší některé věci nevědět. Marry se za svého otce opravdu styděla. Je mocný to ano, ale nechat umřít pár malých dětí jen pro to, že si chtějí jeho stoupenci hrát? Z toho se jí dělalo špatně. Jediné, co se jí na tom všem líbilo, bylo její nové jméno. To se opravdu povedlo. María-Janette Rojvol Malum. Vzpomněla si, že se matky nikdy neptala na její rodné příjmení. Ještě větší ironie však byla, že její otec zabil její matku. No, ale ta možnost mít moc, po boku pána zla, není to špatná představa, budu ho moct pomalu potopit a potom ho zabiju. Vlastně tím zabiju dvě mouchy jednou ranou, zabiju svého otce a zároveň i toho, kdo zabil sestru a celou rodinu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Četl/a jsem kapitolu.

Ano
Ne

Komentáře

1 Ája | Web | 20. března 2008 v 13:15 | Reagovat

Ahojik u mě je BIG BLESKOVKA tak se zapoj, počet lidí je neomezený!! Díky =o*

2 wrath | Web | 20. března 2008 v 15:33 | Reagovat

Ale no tak, to by mu přece neudělala, přece by nezabila svýho papínka:-D a ještě k tomu, když je to Voldy:-) ale ne, fakt hezký, hned jdu na pokráčko

3 Leenikk | Web | 20. března 2008 v 21:30 | Reagovat

Ty jo, mno fakt jsme to tušila, ale i tak! Hodne drsne! Jsem rada, ze nezabila Lily! Hned jdu dál!

4 If | E-mail | Web | 29. března 2008 v 13:18 | Reagovat

Ahojky, včera v noci jsem narazila na tvou povídku a četla jsem ji tak zaujatě, že jsem si ani nevšimla že už je jedna hodina ráno xD...teď jsem si ji dočetla a musím ti říct, že se mi hrozně moc líbí a doufám, že brzy bude pokráčko, protože jsem zvědavá, jak bude tato povídka pokračovat...je tak dál ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama