28.kapitola Už jen kousek 2/2

29. srpna 2008 v 7:00 | Tracy |  Ta noc, kdy mi vysvitlo slunce
Musím vám něco říct, vážně nikdy nevím, co mám psát, když je článek rozdělený na dvě půlky. Nebaví mě pořád psát: tak a tady druhá půlka a občas k tomu přidat spajlíka. Nic jiného mě ale nenapadá....tak když tak poraďte.
Mno a další polovinka....XD (je to fakt sranda)

"Marío, miláčku," slyšela a někdo jí držel za ruku. Na hlavě měla studený obklad a po tváři ji někdo hladil. Snažila se zaostřit, ale viděla jen rozmazaně.
"Luciusi? Jsi to ty?" vzdechla nepřítomně. Věděla, že je v nějaké bílé místnosti a rozmazaně vnímala oka a dveře, ale to bylo všechno. Zavřela oči. "Jak dlouho už jsem tady," dostala ze sebe.
"Dva týdny, tvůj otec běsní. Říkal, že jestli se mu do rukou dostane viník, roztrhá ho na kousky a to by ještě měl být rád!" řekl a povzbudivě se na ni usmál. Nepamatoval si nic, Mar bylo trošku trapně, takhle ho podvádět. Ale teď se musí soustředit na to, aby se uzdravila, má moc málo času.
"Co se stalo, nechápu to....vzali jsme se?" vyptávala se. Lucius vyhlédl z okna, tohle byla otevřená rána a ona se v ní chtěla vrtat.
"Ne nevzali, nestihla jsi říct ano," sykl naštvaně.
"Stalo se ti něco, něco je špatně?" dělala nechápavou. Lucius jí na to skočil, ale stejně mu bylo proti srsti na to vzpomínat.
"Ano všechno, nevzali jsme se a naše svatba, naše svatba byla jen obyčejná fraška!" soptil.
"Byla to nehoda, au," zaúpěla a chytla se za hlavu.
"Promiň," vrhl se k ní její snoubenec. "Já jsem nešťastnej, že se to nepovedlo."
"Zkusíme to znovu," pohladila ho po tváři marry. "Na prosím, řekni někomu, ať mi dají lektvar proti bolesti, chci domů!" Lucius už zase znervózněl.
"No ten lektvar ti dát můžou, ale domů asi nepůjdeš," konstatoval bezvýrazně. "Řád zničil dům, nevím jak se o něm dozvěděli, ale je v troskách, tvůj otec se ukrývá, kde jen může...a..."
"To ne, musím tam, hned teď tam musím," vyděsila se Marry a začala vstávat.
"Blázníš, teď nikam nemůžeš," zadržel ji Malfoy a opatrně ji položil zpátky.
"Ale já tam musím, ten náhrdelník, já ho tam nechala, nechala jsem ho tam, musím pro něj," křičela. Lucius jí položil ukazováček na rty. mar ho lehce políbila.
"Ale né miláčku, mám ho, věděl jsem, že se po něm budeš shánět," usmál se a podal jí ho. Šťastně se na něj usmála a připnula si náhrdelník na krk. Opět cítila tu tíhu, ale taky sílu. Bylo jí mnohem lépe. Už viděla jasně a hlava jí tolik netřeštila.
"Myslím, že už můžu jít a žádné otázky ani se mě nesnaž přesvědčit," vrhla na něj prosebný pohled. "Vezmeš mě k vám?" zeptala se.
"To myslím není dobrý nápad, půjdeme do mého bytu," navrhl a vzal jí tašku.
Jakmile dorazili do jeho bytu, ustlal jí postel a Marry si do ní spokojeně lehla. Schovala se do peřin a tiše oddychovala.
"Krásně voní," špitla skoro neslyšitelně. Lucius se samolibě usmál.
"Já vím, udělal jsem to schválně," pravil, odešel a zavřel za sebou dveře. Plán vychází, měla bych se radovat, ale pořád mám strach. Bojím se. Teď přijde ta nejtěžší část, zabít ho, jen musím počkat na příležitost, přemýšlela.
Dny pomalu ,ale jistě ubíhaly. Marry si brzy zvykla na ten komfort jídla do postele. Dvakrát denně teplé jídlo a ona ho nemusela dělat. Výtečné rozmanité snídaně. Ale už chtěla dělat i něco jiného, nudila se. Hlavně to chtěla všechno skončit, už to chtěla mít za sebou, plán už měla promyšlený naprosto do detailů. Myslela si, ne ona skoro věděla, že se jí to povede.
"Zlato, už chci vstát, nudím se, chtěla bych na nějakou akcičku," zaprosila a přidala smutné psí oči. Tohle vždycky fundovalo.
"No dobře, večer někam jdeme, vezmu tě s sebou," slíbil a odešel. Tak a je to doma, konečně...takže večer, budu připravená. Už se nemůžu dočkat.
Vstala a šla do koupelny. Strávila snad dvě a půl hodiny převalováním se v teplé vodě. Když vylezla, našla na nočním stolku oběd. Najedla se a ještě jednou si v hlavě srovnala celý svůj plán.
V osm pro ni konečně přišel Lucius. Napadlo jí, jestli by nebylo dobré zeptat se, kde to bude a nechat ho tady, ale rychle to zamítla. Přesto, že ta lež se svatbou byla povedená, pár lidí mělo pochybnosti a jedním z nich byla Bella. Musela ho vzít s sebou.
"Tak kam to bude?" zeptala se zvědavě. Po těch všech přetvářkách si přišla jako skvělá herečka.
"Uvidíš, drž se," řekl a přemístil se s ní pryč. Stáli před velkým osvětleným domem.
"Zase nějaký večírek," žbleptla to první, co ji napadlo.
"Ne, to je naše práce," řekl prostě Malfoy a rozběhl se k jednomu kout zahrady. Nebyli tam sami, vlastně tam už byly všechny známé tváře. Jen její otec chyběl, ale to ji nepřekvapilo. Vždycky chodil přesně na čas. Měla pravdu přesně o půl deváté zavál studený vítr a pán zla se konečně objevil. Všichni se uklonili. Byl to takový tradiční pozdrav.
"Marío, co tady děláš," sykl ledově, očividně se mu to nelíbilo. Neměl z toho radost.
"Jsem zdravá otče a připravená k práci," ujistila ho a narovnala se. "Ne vážně, zvládnu to!"
"No dobře, povedeš tuhle akci, budeme ti krýt záda," pravil a shlédl na všechny okolo. Některým se jeho rozhodnutí moc nezamlouvalo, ale ti to museli skousnout. Nikdo jim přece neříkal, že tu musí nutně být.
Vešli dovnitř a procházeli místnost po místnosti. Ani v jedné nebylo živé duše. Dům vypadal prázdný. Konečně otevřeli dveře ložnice. V posteli tam ležely dvě postavy. Skřípěním dveří se probudily. I parkety vrzaly, takže není divu.
"Laurene," zděsila se žena ve staromódní košili. Její manžel pohotově vstal a svým buclatým tělem v pruhovaném pyžamu zakryl to její.
"Co tu chcete?" zeptal se chraplavým ale jasně znícím hlasem.
"Přišli jsme na návštěvu, vy nemáte radost?" sykl Voldemort chladně. Marry už věděla, co bude následovat, vždycky si se svou kořistí hrál, než ji zabil. Byla to hra, hra pro rozveselení jeho zhýralé duše. Bavil se tím jak se ho báli, vyžíval se v jejich strachu. "Marío, teď je to na tobě," vyzval ji Temný pán a ukázal všem, aby z místnosti vyšli. Marry je poznala, byli to Darinini rodiče. Marry chvíli jen stála a koukala na ně. Nemohla je zabít, nešlo to, ale když to neudělá, ztratí šanci zabít svého otce. Trojnásobná vražedkyně, to se jí moc nezamlouvalo.
"Paní Livie, pane Laurene..." řekla po chvíli ticha a sundala si masku. Přistoupila k nim blíž. "To jsem já, María, kde je Darin, není tu, že, je v bezpečí?"
"Marío, co to tady....no jistě, jsi taky smrtijed...a to jsi byla v nebelvíru, zrádkyně," křičela Darinina matka.
"Ne já nejsem smrtijed, mno...Voldemort je můj otec," přiznala nesměle a pohlédla jim do tváře. "Musím vás zabít."
"My víme a myslím," podíval se pan Lauren na svoji manželku, "že už jsme připravení, udělali jsme všechno, co jsme mohli," pravil zřetelně a objal pevně svoji ženu.
"Ano, jen jsme ještě mohli vidět vnouče, stačilo by už jen osm měsíců a týden..."
"Darin je těhotná?" pískla radostně Marry.
"Ano, ale musíš ji chránit, je ve velkém nebezpečí," zašeptala Livie a obrátila se na manžela. "Miluji tě," vyšlo z jejích úst.
"Já tebe taky Líví," usmál se šťastně její manžel. Marry zavřela oči. Pak je zase otevřela.
"Vy první," ukázala na Laurena. Přikývl. Marry se ruka z hůlkou třepala víc než při zimnici. Hledala v sově sílu, vyslovit ta dvě slova. "Avada kedavra," špitla a zelený proud udeřil Laurena přímo do hrudi. Zelené paprsky ho objaly a odvedly do říše snů. Jeho manželka se ka němu sehnula a vroucně ho objala. marry se zalily oči slzami. Nevěřila, že to dokáže. je vražedkyně, nic víc než obyčejný vrah. "Avada kedavra," tentokrát ta slova zakřičela na celou místnost. I Livie pocítila sílu zeleného paprsku a bezvládně zůstala ležet na hrudi svého manžela.
Marry se znaveně opřela o stěnu. Její obličej byl plný slz. Měla obrovské výčitky svědomí. Hlasitě se rozbrečela. Sjela po stěně až dolů. Já jsem je zabila, zabila jsem je, vzlykala. Připadala si neuvěřitelně prázdně. Sama před sebou si připadala jako bezcharakterní mrcha. Jenže teď už jí zbývá jen poslední krok, může ho zabít a ona to udělá. Už zabila dva lidi a to bez viny, jen se prostě přidali k Brumbálovi. Proč by nezvládla zabít někoho tak zlého a nechutného jako je její otec. Právě naopak, půjde to lehce.
Dovnitř vtrhli všichni smrtijedi. Až po chvíli si všimli Marry, sedící v klubíčku v rohu pokoje. Kolébala se dopředu a dozadu, z očí se jí řinuly proudy slz.
"O né, ona brečí pro ty dva, brečí pro dva červy, které zavraždila," posmíval se její otec, "teda holčičko, ty nebudeš po mě, jsi slabá a to se ti může vymstít," smál se ledově. Na všech smrtijedských obličejích pohrával zlý, zlomyslný úsměv. Skvěle se bavili. Zvláštní způsob zábavy.
"Ale, kde je ta holka, kde je jejich dcera?" rozhlížel se kolem dokola Šedohřbet.
"Nebyla tu," řekl Malfoy a sedl si k Marry. "Marío, je to v pořádku, není lehké někoho zabít a tys' to zvládla," pohladil ji po vlasech. Objala ho kolem krku a jeho rameno promáčela horkými slzami.
"No myslím, že můžeme jít a ty," ukázal Voldemort na Mar, "ty půjdeš se mnou."
Všichni se přemístili k sobě domů. A Marry se svým otcem přistáli před starým dřevěným srubem. Marry se to tam vůbec nelíbilo. Všude byla tma a vevnitř to strašně páchlo.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baruuss | Web | 29. srpna 2008 v 13:08 | Reagovat

Tyjo, chudák. Teda spíš chudáci, ti rodiče Darin, ještě že je Darin někde s Remem, co?

Jinak od té návštěvi jsem očekávala něco víc:D Dobře končím, ale měla bys pohnout s tou DALŠÍ kapčou......:X

2 Teresie | E-mail | Web | 29. srpna 2008 v 14:08 | Reagovat

Skvělá kapča :))) To jak šla za Siriem bylo skvělý!!! Třeba by nakonec mohli skončit spolu :)). No hlavně se těším na to až zabije Voldyho a zbytek :)) Teda aspoň doufám, že to udělá :D. Těším se na další kapču :)) Zastím pááá

Terinka

3 Envy | Web | 29. srpna 2008 v 17:24 | Reagovat

terušáku XD no už se nám to schyluje XD došel ti ten mejl? Jen takovej nápad XD jináč fáktyš pěkňoučký XD ufidíme těšim se na další XD papap prcku XD na petrově XD pěkná kapča

4 Envy | Web | 29. srpna 2008 v 22:47 | Reagovat

hej jasný uplně sem na ten rozvrh čuměla!!! Paráda tak dobrej rozvrh sme neměli od primy XD a sem zvědavá na toho španělštináře XD jo a máme krátkýho na čj supr že fákt po tom sem celou dobu toužila...:( to myslíš vážně s tím pupkovým bratrem??? hej tak toho chcu Švec mě stějně sežere zaživa tenhle mi zachrání kejhák a známku XD

5 Envy | Web | 30. srpna 2008 v 14:13 | Reagovat

hej kámo tak toho chcu páč Švec mě rozcupuje XD jo tak proto mi nebereš tenelof... já vždycky dostala geniální nápad tak ti volám a ono hovno XD četla si teda ten mejl?? hej jasný ten glos sem četla XD sada jak prase ty voe XD sem ti tam chtěla dát koment ale nějak sem se vrhla na todle a zapomněla na to XD jo poved se ti XD až a to že se to má dělat se svolením majitele XD ale pobavila sem se XD hlavně když se to rýmovalo XD paráda XD a buď večer na ICQ XD

6 Mys | Web | 30. srpna 2008 v 20:21 | Reagovat

Pěkný... jejích rodičů mi tak trochu líto... hmmm :) xD

7 weruška | Web | 30. srpna 2008 v 21:28 | Reagovat

krásný,..škoda že už bude konec :'(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama