30. kapitola Zpět v Bradavicích1/2

18. září 2008 v 17:28 | Tracy |  Ta noc, kdy mi vysvitlo slunce

Miláčci moji, jste vážné úžasní, stračně moc vám děkuju za komenty u minulé kapči. Vy jste THE BEST, hrozně moc jste mě potěšili. Jinak, mám pro vás překvápko, tohle je třicátá kapitola a před tím jsem říkala, že bude poslední....no nakonec se to vyvinulo tak, že mám ještě jednu a epilog. Tak se snažte, limit bude jedenáct komentů na další kapitolku. Jen doufám, že se vám tahle bude Líbit.

V komnatě byla velká manželská postel, kovová s černozlatým saténovým povlečením. Od stropu visel baldachýn, dlouhý až na zem. V opačném koutě byl malý bar a na něm kralovala flaška ohnivé whisky. Jinak byl pokoj až na pohovku, kobereček a konferenční stolek prázdný.
Sirius vytáhl z baru dvě skleničky a nalil do nich připravenou whisky. Marry přišla o něco blíž a loktem se opřela o pult.
"Tak na co?" zeptal se zvesela Sirius. Marry chvíli přemýšlela.
"Na sny, na naše i na ty našich přátel. Ať se všechny splní," vyslovila přání, pozdvihla skleničku a celou ji vypila. "Tý jo, docela síla," zasmála se. Odložila skleničku. Napadlo ji, že by nebylo špatné, kdyby hrála hudba.
Celou místností se rozlehly tiché tóny. Mar se lehce dotkla Siriovy ruky. Oběma projelo něco, co by se s trochou nadsázky dalo nazvat elektrickým proudem. Otočil se a odložil skleničku. Jemně propletl svoje prsty s jejími. Přiblížila se ještě o pár centimetrů, teď už zřetelně cítila tlukot jeho srdce. Ruce mu položila na ramena, ale po chvíli jí samy, nějak automaticky, začaly přejíždět po jeho zádech.
Sirius ji zlehka vzal za pas, ale taky mu ruce začaly sjíždět níž. Zastrčil ruce do kapes u Marryiných kalhot. Neucukla, jen se k němu ještě víc přitlačila. Zvedla hlavu a podívala se mu do očí. Neovládla se, prostě ho musela políbit. Její plné rty toužily po setkání s těmi jeho. Pevně zavřela oči, pomalu se začala přibližovat. Sirius jedním rychlým pohybem překonal onu vzdálenost centimetru a políbil ji. Zprvu něžně, ale už se nechtěl ovládat. Marry pootevřela ústa a Sirius se nenechal pobízet. Rozehrála se hra dvou vášnivých jazyků. Sirius ji přes zadek sjel až pod kolena a zvedl ji. Marryiným tělem projelo obrovské vzrušení. Celá se chvěla.
Donesl ji až k posteli a opatrně ji do ní položil. Sundal si košili a sedl si vedle Mar. Ta už na sobě měla jen karmínově červenou krajkovou podprsenku, ve stejném stylu i kalhotky a uprostřed hrudi jí zářil velký opál.
Hbitými pohyby mu sundala tričko a rozepnula pásek. Siri ze sebe kalhoty rychle shodil. Lehl si vedle Marry a začal jí přejíždět jedním prstem od čela, přes nos a rty, pupík až k záhybu kalhotek. Marry se usmívala, příjemně to lechtalo. Měla chuť ho znovu políbit. Zvedla hlavu a opět spojila jejich rty. Začalo jí být horko. Toužila mít dole i ty poslední dva kusy svého oděvu. Už ho konečně chtěla mít sama pro sebe.
Sirius rychle rozepnul podprsenku a odhodil ji na druhý konec pokoje. Obkroužil ukazováčkem obě bradavky. Marry se zachvěla, soustředila se jen na jeho oči. Byly krásné, tak trochu jiné než všechny ostatní. Sirius jí začal laskat jazykem. Marry se nestačila divit, co umí. Přiváděl jí do extáze.
Marry se lehce nadzvedla a otočila je oba. Teď byla nahoře. Položila se na něj a vášnivě líbala. Sirius přejel rukou od ramene přes pas a boky až ke kalhotkám. Stáhl je, to samé udělala Marry jemu. Zase se přetočili, málem spadli z postele, ale koho by to v téhle chvíli zajímalo. Sirius byl opřený o lokty a Mar měl pod sebou, ta ho jen hladila po zádech. Chytl ji za ramena a lehce do ní vnikl. Marry tiše vzdychla slastí a zajela mu rukama do vlasů.
Pomalu se pohybovali v rytmu hudby. Po prvním milování si na chvíli lehli vedle sebe a oddychovali. Marry se k Siriusovi přitulila.
"Chci ještě," zaškemrala mu do ucha. Sirius se šibalsky usmál a vrhl se na ní.
"Už je ráno, vstávej," špitla Mar. Prsty přejížděla po Siriusově spící uvolněné tváři. Teprve před dvěmi hodinami usnuli, ale Marry nebyla unavená. Ba naopak, dala by si hned další kolo, ale nešlo to, měli moc práce.
Sirius něco zabručel a otočil se k ní zády. Marry vstala a posbírala své oblečení rozházené po celé komnatě. Přešla k baru a nalila si skleničku. Oblékla se a znovu se přitočila k Siriusovi.
"No tak Tichošlápku, je ráno," řekla a pohladila ho po tváři. Mírně pootevřel jedno oko, ale rychle ho zas zavřel. "No dobře ty spáči, jdu pomoct Lily a Jamesovi a taky musím za Brumbálem," špitla a začala se zvedat. Sirius ji chytl za ruku a posadil se.
"A co pusa na dobré ráno?" nadhodil a našpulil rty. Marry ho letmo políbila a odešla. Zůstal tam sám. Aspoň mohl přemýšlet.
Velkými okny na chodbě svítilo dovnitř teplé letní slunce. Marry spěchala ke kamennému chrliči, kterým se vstupovalo do Brumbálovy pracovny. Sám se otevřel, mimo školní rok asi nebylo potřebné heslo a nebo byl ředitel zase o něco napřed a věděl, že se Marry staví.
"Dobré ráno slečno Rojvolová, jak jste se vyspala?" začal hned, jak zapraskaly panty od dveří.
"Vy jste věděl, že já...? Že mě to udivuje. Vyspala jsem se dobře, ale ne na moc dlouho, ale pro to jsem nepřišla," řekla a posadila se na židli naproti profesorovi.
"Vážně a proč jste tedy tady?" zrentgenoval ji pohledem.
"Mám pár otázek a myslím, no spíš vím, že vy znáte odpověď," pravila Marry a pokračovala. "Víte, jak jste mi říkal, že se mi nepodaří otce zabít..."
"No jistě," přitakal Brumbál.
"Neudělala jsem to, ale o to teď nejde. Řekl mi, že ho nemůžu zabít, protože nemá duši, nechápu to, každý má duši, ať je to jaký chce netvor."
"Nemáte úplně pravdu slečno, ale ani Voldemort vám neřekl úplně pravdu. Má duši, ovšem pouze jednu její část. Ostatní má schované mimo tělo, teda, je to pouze moje domněnka, ale myslím, že se potvrzuje má pravda," objasnil Brumbál.
"Takže on má jen část duše a zbytek někde schovaný, k čemu je to dobré?" nechápala María.
"Právě kvůli smrti, nemůže vás nikdo zabít, tedy ne úplně, nevím jistě, co by se stalo, kdyby jste na něj použila Avadu." Marry se snažila pochopit všechny zrůdné výmysly svého otce. Bylo toho moc, rozpolcená duše? To není normální.
"Tohle už chápu. Pak mi ještě tvrdil, že miloval moji matku, myslíte, že je to možný, vždyť je to jen zrůda?"
"Nebyl takový vždycky, je jen málo lidí a já mezi ně patřím, co znají Voldemorta, jako velmi pohledného, chytrého, čestného a poctivého bradavického studenta Toma Rojvola Riddla. Jenže tvůj otec se změnil, úplně. Tvoje matka jistě milovala toho mladého Toma a mladý Tom ji. Voldemort nemiluje!"
"Ale ano, řekl, že miluje mě a že je to špatně, vypadal, že to myslí vážně. Chtěl mi říct všechno, než mě zabije, myslel si, že už to nebudu mít komu prozradit," oponovala Mar. Ředitelovy se zúžily zorničky. Zřejmě nad něčím přemýšlel.
"Slečno, velmi vám děkuji za tuto informaci, nezdá se, ale je velmi důležitá," usmál se profesor a zvedl se.
"Nemáte za co, děkuji za odpovědi a naschle příště," rozloučila se a šáhla po klice.
"Slečnu Evansovou hledejte ve společenské místnosti Nebelvíru," poradil ředitel. Marry se vděčně usmála a odešla.
Spěchala k obrazu Buclaté dámy tak rychle, že prošla Skorobezhlavým Nikem a málem na sebe shodila jedno brnění.
"Lily, jsem ráda že tě vidím," vyhrkla a silně ji objala. "Jdu ti pomoct, komu jsi ještě nepsala, že se místo svatby mění?"
"Je jich ještě hodně, tady máš papír a obálky, díky za pomoc," vychrlila Lily a pustila se opět do práce.
"Kde je vlastně James?" napadlo Marry po půl hodině. Lily ani nezvedla hlavu od pergamenu.
"Chystá u jezera věci k obřadu. A ty máš Siriuse kde?" usmála se potutelně Lily.
"Asi ještě snídá nebo přemýšlí v sedmém patře, moc jsme toho nenaspali," přiznala Mar. Omylem udělala velkou kaňku na dopis pro pana a paní Longbotomovy. "Promiň," špitla směrem k Lily.
V práci až na malé přestávky pokračovaly do setmění. Potřebovaly přeorganizovat celou svatbu. Věnce a ozdoby musely přijet večer před svatbou a taky muselo přijít několik bystrozorů a členů Fénixova řádu. Nejen jako hosté, ale také jako ochranka. Pracovaly na tom víc než dva týdny. Každý večer poctivě přeorganizovávaly jednu věc po druhé.
Slunce bylo již dávno za Zapovězeným lesem, když Lily spokojeně zalepila obálku posledního dopisu.
"Hotovka?" špitla Marry. Oči se jí klížily a v ruce běhali mravenci. "Já jsem úplně hotová!"
"Nápodobně, myslím, že půjdu spát," přitakala Lily, když přivazovala poslední dopis sově na nohu.
"Tak dobře, dobrou," rozloučila se Mar a chystala se odejít. "Jo Lily a ještě něco, neboj se, zítra ráno v sedm jsem u tebe, jen doufám, že nezaspím," žbleptla víc pro sebe, než aby to slyšela její kamarádka. Lily sovu vypustila do teplé noci a zasněně se podívala, jak letí v dál. Byla tak volná, přesně jako Lily, jenže už to nemělo mít dlouhého trvání. Bude se vdávat a to už zítra.
Lily seděla na okně ve své bývalé ložnici v nejvyšším patře nebelvírské věže. Bylo velmi brzy ráno, vlastně ještě skoro noc. Marry tam samozřejmě nebyla, noci trávila v Komnatě Nejvyšší Potřeby a Lily bylo jasné, proč spí zrovna tam. Nebrala jí to. Teď ji ale mnohem víc zajímala ona sama. Už za pár hodin si vezme svoji dávnou lásku Jamese Pottera. Nechtěla si ale přiznat, že se bojí. Byla šťastná, jako nikdy předtím, tohle celou dobu chtěla, když se to teď mělo stát skutečností, tak dostala strach.
Zahlédla první paprsky vycházejícího slunce. Nový den začal. Odvrátila tvář od teplých paprsků a pohlédla na své svatební šaty. Byly nádherné, sněhobílé s nadýchanými volánky. Jeden z nich šel přes prsa, pod jedním ramenem a přes druhé vytvořil lehké průsvitné ramínko.
Lily přešla přes pokoj až k nim. Dotkla se jich, byly tak hebké. Bude jako víla, jako motýlek. Podívala se na slunce, už vyšlo skoro celé a rozlévalo po pozemcích čím dál víc světla.
Neměla už moc času, musela do koupelny. Nemusí se bát, dnešek bude úžasný, ona bude úžasná.
Teplá voda s množstvím pěny byla skvělá, dokázala uklidnit, Lily mohla relaxovat, přemýšlet. Pohrávala si s bublinkami, foukala do nich, promnula je mezi prsty. Ponořila celou hlavu a zkoušela, jak dlouho vydrží pod vodou. Vynořila se s hlavou celou od pěny.
Čas rychle utíkal, Lily si stačila urovnat v hlavě spoustu věcí. Vyrovnaná a zcela čistá vylezla z vany, zabalila se do ručníku a z vlasů vyždímala pár kapek vody. Podívala se na sebe v zrcadle. Nebyla tam už ta dětinská Lily, která se s kluky jen hádala a která vymýšlela pastičky na svoji sestru. Teď v něm viděla dospělou ženu, která ví, co chce. Chce si vzít Jamese Pottera a být s ním navždy šťastná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 weruška | Web | 18. září 2008 v 18:34 | Reagovat

moc krásný..chtěla bych si přečíst další část..ale nemůžu až a hodku no :(..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama