30. kapitola Zpět v Bradavicích2/2

18. září 2008 v 17:31 | Tracy |  Ta noc, kdy mi vysvitlo slunce
A zbytek...

"Lily? Lily," ozvalo se z vedlejší místnosti. Lily sebou trhla.
"Jasně Marry už jdu," křikla, hodila na sebe ještě jeden pohled a otevřela dveře.
"No proto, je pozdě, musíme tě oblíct, jinak to nestihnem," řekla Marry a začala chystat šaty. Lily na sebe natáhla bílé krajkové kalhotky a podprsenku, podvazkový pás, připnula k němu lehké punčošky. Na to už Mar přispěchala s šaty a začala ji do nich mašlit. Zapnula zip, co byl na pravé straně a prohlédla si, jak šaty sedí. Bez jediné chybičky.
"Tak co?" ptala se zvědavě Lily. Mar jí nastavila zrcadlo. Lily se důkladně prohlížela. "Marry, já si ho nemůžu vzít."
"A to jako proč?" protočila Marry oči. "Miluješ ho....miluješ, tak co chceš víc?"
"Ne ty to nechápeš, jsem v tom tlustá, vypadám jak slon z cirkusu!"
"Jo jasně, jako vorvaň v sukních," přidala se se smíchem Marry. "Neblbni a sedej," pokynula k přistavené židli. Lily si sedla a Mar začala kouzlit s make-upem. Kouřové líčení, lesk s broskvovou barvou a příchutí. Vlasy jí vyčesala do drdolu, jen dva zvlněné pramínky nechala padat kolem obličeje. Drdol zpevnila pinetkami a nasadil jí závoj.
"Hotovo," pronesla spokojeně a přistavila k Lily velké zrcadlo. Lily se spokojeně usmála.
"To snad ani nejsem já."
"Ne, jsi to ty, jen trošku jiná," usmívala se Marry. Sama si sedla před zrcadlo a začala líčit a česat sebe. Svoji hustou vlnitou hřívu hnědých vlasů nechala volně rozpuštěnou, vpletla do ní jen jednu červenou květinu. Pusu přejela leskem, oči řasenkou a tužkou, usmála se na sebe a sešla do společenky za Lily.
"Hezký, ale svatbu tu mám já," sjela ji Lily pohledem.
"Tak už půjdem, James už u toho oltáře určitě šílí." Venku bylo pořádné vedro. Slunce svítilo, jak nejvíc mohlo a hosté se všemožnými způsoby snažili ochladit. Všichni už čekali u venkovního oltáře, který stál pod zdobeným altánem. James tam už byl taky a nervózně poklepával nohou.
Z dálky se vynořily dvě postavy, obě dvě v bílých šatech, jen jedna na nich měla ještě ruční výšivky. Mar Lily předala jejímu otci a chopila se vlečky. Pomalu kráčeli k oltáři a odevšud se linula optimistická, veselá hudba.
Kněz začal svoji sáhodlouhou řeč. María a Sirius, kteří šli za svědky, na sebe pomrkávali a blaženě se usmívali. Konečně se kněz dostal k části, kdy se ptá snoubenců, jestli si jeden druhého bere.
"Já Liliana Evansová, si beru tebe Jamesi Pottere a budu tě milovat a ctít, dokud nás smrt nerozdělí."
"Já James Potter, si beru tebe Lilian Evansová a budu tě milovat, ve zlém i v dobrém, jak řekl pan farář, dokud nás smrt nerozdělí, ale i tu bych kvůli tobě porazil," řekl, přitáhl ji k sobě a políbil.
"Ano pane, smíte políbit nevěstu," dodal pobaveně kněz. Sirius s Maríou si vyměnili významný pohled. Pak následovalo blahopřání a předávání darů. Na hostinu se přesunuli do velké síně. Domácí skřítci na Brumbálův příkaz nachystali vskutku výtečné jídlo.
"Děkujeme všem, že jste přišli, my teď máme ale jednu neodkladnou povinnost," usmál se James, popadl Lily za ruku a utíkal s ní pryč. Sirius a Marry se rozběhli za nimi. Bylo to přece jen nebezpečné, museli je doprovodit až k domku na pobřeží středozemního moře. Přemístili se s nimi až do Itálie.
"Tak se tady mějte," hlesl Sirius a pevně objal Marry.
"Lily, ty víš, že kdyby to nebylo tak hrozně blbý, nejradši bych tu s tebou zůstala," zahlaholila nespokojeně Marry. Lily zakroutila hlavou, mávla na ně a spolu s Jamesem zmizeli v domovních dveřích. "Ty víš, že se mi to nelíbí, můj otec si je najde kdekoli."
"Klid, ochráníme je," špitl Sirius, vytáhl hůlku a začal čarovat.
"Nepotřebujeme kouzla, mám tohle," ukázala na náramek. "Lily má úplně stejný, poznám, když se jí něco stane."
"Ty jsi můj malý génius," cvrnkl jí Sirius do nosu. Mar se na něj podívala. Jejich rty splynuly ve vášnivém polibku, který se snažili oba ještě prohloubit. Marry si připadala, jako ve stavu bez tíže. V bříšku jí běhali malí mravenečci.
Přemístili se zpátky do Prasinek. A odtamtud neomylně zamířili rovnou do Komnaty Nevyšší Potřeby.
Opět začalo svítat. Slunce v Anglii vyšlo o hodinu dřív než v Itálii. Lily a James leželi bez hnutí vedle sebe a ze spaní lehce oddychovali. Ne jinak na tom byl i pár Sirius a Marry.
Lily otevřela jedno oko, pak druhé, opatrně se nadzvedla. Pohladila Jamese po spící tváři a dala mu letmý polibek. Trochu sebou trhl, zamlaskal, ale neprobudil se. Lily mu začala přejíždět svými dlouhými tenkými prsty přes rty. Pootevřel ústa a něco zamručel. Lily se zachichotala a položila mu na pusu kousek ledu, co se ještě nerozpustil v nádobě na šampaňské.
Otevřel oči a šťastně se usmál. Prožil to, po čem toužil. Byla jeho, celá, měl ji jen pro sebe. Vnořil se do jejích smaragdových očí a políbil ji.
"Teď né, musíme na výlet," pravila s vážnou tváří Lily.
"A kam to bude?" chtěl vědět James, jenže Lily rychle vstala a zavřela se v koupelně.
"Uvidíš později," stačila špitnout. James vstal taky, natáhl si trenky a kalhoty. Vyšel ven na trasu a zahleděl se na moře. Vlny lehce dorážely na molo a slunce na vodě vytvářelo neuvěřitelné obrazce.
Lily, oblečená, učesaná a namalovaná, vyšla z koupelny. Došla k němu a objala ho kolem ramen.
"Miluju tě," špitla a přitiskla rty k jeho holé kůži. Otočil se a objal ji.
"Já tebe taky."
Lily poodstoupila. Jamesi ze skříně vytáhl černou košili. Lily nadšeně pokývala hlavou. Popadla ho za ruku a táhla na pláž. Odtamtud je přemístila přímo doprostřed hlučného města. Byli v centru Říma. Lily, držíc Jamese za ruku, vyrazila na jedno z nejkrásnějších náměstí. Uprostřed stála známa fontána di Trevi.
"Pamatuješ, jak jsme tu byli naposled?" usmála se Lily.
"Jo políbil jsem tě a pak jsem skončil v ní," pohodil hlavou k fontáně. Lily se zachechtala.
"Sirius si jednou za sto let něco přečte a ono se to splní," kroutila Lily hlavou.
"Jo a Marry to taky dobře věděla. A ty nejsi ráda?"
"Ne nejsem ráda. Já jsem ten nejšťastnější člověk na světě," hlesla a políbila ho. Italové kolem začali nadšeně tleskat a něco italsky volali. James ani Lily jim nerozuměli, byli unášení výrem barev.
Po večeři v italské restauraci už Lily a James museli zpátky, nemohli se moc dlouho zdržovat na jednom místě nechráněném kouzly, bylo to nebezpečné. Voldemort měl špehy všude. James vzal do ruky kufr, druhou podal Lily a přemístil je do Prasinek.
Okamžitě poznali, že něco není v pořádku. Okolní domy hořely a okolo něj a Lily začal vznikat kruh. Postavy v černých pláštích se pohybovaly směrem k nim.
...............................
"Sakra au," hlesla Marry a odtáhla se od Siruse. Náramek začal nesnesitelně pálit. "Promiň, ale musím jít," vychrlila ze sebe, popadla hůlku, kouzlem na sebe hodila tričko a utíkala pryč. Sirius zmateně vyběhl za ní.
"Co se děje?" zeptal se za běhu.
"Jsou v nebezpečí, určitě je našel. Typuju to na Prasinky," sdělila Marry a nezastavovala se.
..............................
"Takže se konečně setkáváme. No není to krása?" liboval si pán zla. Požitkářsky nasál čerstvý vzduch a vydechl. "Pan Potter a slečna Evansová," začal zase, Lily nesouhlasně zakroutila hlavou a přitiskla se k Jamesovi. "Takže né. Mladí Potterovi, no to bych nečekal, kam ten svět spěje?"
"Na to se ptám velmi často," podotknul James. Lily s ním trhla.
"Neprovokuj ho!"
"Poslechni svoji ženušku, budete naživu dýl!" zasmál se ledově Temný lord. "Tak a je něco, co pře smrtí chcete vědět?" zeptal se dobrotivě.
"Jo, proč zrovna my?" prsknul James.
"To je jednoduché Pottere, protože to říká věštba. Většiny se ptám, jestli nechtějí na mou stranu, ale u vás nemám nevypranou. Musíte mi pryč z cesty," povzdechl si rádoby smutně.
"Tak to teda ne!" křikla bojovně Marry, tím na krátkou chvíli odpoutala pozornost a Lily s Jamesem zmizeli.
"Zrádkyně," otituloval ji její otec. "Přišlas' prosit o smrt?"
"Tak to sotva. Ty sám víš nejlíp, že je," přejela po všech smrtijedech hůlkou, "je oddělám bez mrknutí oka."
Voldemort se zachvěl. Skoro neviditelně, ale přece. Věděl, že ona může. Má něco z něho, museli pryč.
"Ještě se setkáme!" štěkl a zmizel. Sním i všichni smrtijedi. Po chvíli se objevili James a Lily.
"Dík," hlesla roztřesená Lily.
"Není za co!" řekla Marry. "Budeme dělat, že se nic nestalo. Pojďme to pořádně oslavit!" navrhla a vydala se směrem k hradu.
Ve společenské místnosti čekali Darin a Remus. A dokonce i noví členové řádu, kteří byli také pozváni, mladí manželé Longbotomovi. Šestice se pohodlně posadila do křesel u krbu a začalo se pít. Do čtyř do rána bylo co dělat. Jenže Marry nebylo nějak dobře, vypila toho mnohem míň, než normálně a nakonec se omluvila, že už musí jít spát.
Šla ztichlou chodbou až k její prozatímní ložnici. Znaveně spadla do peřin. Žaludek se jí zahoupal. Přesto po několika minutách usnula jako špalek. Zdály se jí divné sny.
Ráno ji probudil onen nevalně známý pocit nevolnosti. Okamžitě se u její postele objevil kbelík. Sakra, co se to děje? začala uvažovat. Sem se včera tak vožrala? Ne to nemůže být z toho, skoro nic jsem nevypila. Pak jsem asi.....ne, to není možný. To si nemůžu dovolit. S tím se musí něco dělat.
Vstala a rychle se oblékla. Na jídlo neměla ani pomyšlení. V ranním slunci došla spěšným krokem do Prasinek. Byl tam klid. Všichni ještě spali. Přemístila se k Mungovi. Na přijmu ji poslali do G traktu a sestřička se na ni mile usmívala.
"Slečna Rojvolová, ordinace číslo čtyři, děkuji," zaznělo z rozhlasu. Marry se zvedla a zamířila do místnosti se čtverkou.
"Dobré ráno," usmála se a nejistě se rozhlédla. Doktorka se snažila být co nejpřívětivější.
"Dobré, tak co se děje?" začala se zajímat. Marry se posadila a zhluboka nadechla.
"Bojím se, že jsem....že...že jsem....těhotná," dostala ze sebe. Doktorka se rozzářila jako vánoční stromeček.
"Tak se na to podíváme, to bude radosti!" Marry na ni ztuhle hleděla. Trhanými pohyby si lehla na lehátko a vyhrnula si halenku. Doktorka použila jakousi mast a hůlkou začala přejíždět po břiše. Čím dál víc se usmívala, to nevěstilo nic dobrého. "Ano, jste přibližně ve druhém týdnu."
"Nechci to," vypálila okamžitě Marry. Doktorka se na ni zaraženě podívala. "Nechci to, nejde to, nejsem připravená, jen by trpělo a já bych si to vyčítala!"
"Slečno, je vám sedmnáct, jste dospěla a rozumná žena, zvládnete to!"
"Ne, vy to nechápete. Stejně zemře. Vy jste si neuvědomila, kdo je můj otec? Jsme Voldemortova dcera. Nenechá to dítě žít!" rozkřičela se Marry. Doktorka ji chytla za ruce a lehce s ní zatřásla.
"Vy to dítě ubráníte, jsem si jistá," pravila a podala jí kartičku. "Neshledanou a hodně štěstí."
"Děkuju," řekla otřeseně Marry a vydala se zpět do Bradavic.
"Kdes' byla," uslyšela hned, jak vešla do společenské místnosti na snídani.
"U jezera, přemýšlela jsem," zalhala a rychle si zaspala pusu celozrnným rohlíkem.
"Nad čím?" pozdvihl obočí sirius.
"Nad sebou a otcem," zalhala podruhé. Nemohla jim to říct. Rozhodně ne teď.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 weruška | Web | 18. září 2008 v 20:09 | Reagovat

konečně mě sem brácha pustil :).. je to úžasný ..krsáný..těším se na další.. a k Marry: ať jim to řekne :)

2 Envy | Web | 18. září 2008 v 20:50 | Reagovat

ježíííííš!!!!!!!!! V sedmnácti?!!!!!!! Chudák chudák chudák.......

Ty jsi fakt krutá víš to?

Chjo už by mohli všichni chcípnout XD přestávaj mě bavit když sou takhle nebelvírští XD... blééé děcko.... Takhle ničit své hrdinky.. že se nestydíš!!!

Ne jinak parádní kapča XD  už se moc těším na další ;)

3 Lia | 18. září 2008 v 22:52 | Reagovat

noo teda.ako ked si to dieta vezme..tak uz to ani nebudem citat"!!!!

4 terka | 19. září 2008 v 15:54 | Reagovat

waaaaaaau teda to je ale prekvapko,ale uvidite marry to siriovi rekne a bude z nich stastna rodinka:-)

5 Mys | Web | 20. září 2008 v 18:57 | Reagovat

áááúúúúúúúúú!!!!!!

To je božííí!!!! Naprosto!!!! Já se nemůžu dočkat další kápi!!!

6 terka | 20. září 2008 v 20:30 | Reagovat

no to je tezky aby se clovek neopakoval,skvela povidka i tahle kapca takze pojedmeeeeeeeeee do finale

7 markys | 20. září 2008 v 22:44 | Reagovat

tyyyjo ty nas tim protahovanim teda pekne trapis:-)honem honem dalsi kapcu

8 arya | 21. září 2008 v 12:58 | Reagovat

juu dalsi kapitolka,terko nezapomen se zitra stavit caute lidi:-)

9 Nelll | Web | 21. září 2008 v 18:58 | Reagovat

krasa:D

10 Izabela1996 | 22. září 2008 v 15:04 | Reagovat

Krása úžasné !

11 kate | 22. září 2008 v 18:53 | Reagovat

jeeeeeej mam jedenactej comment takze honem pridej pokracko

12 Baruuss | Web | 1. října 2008 v 17:06 | Reagovat

Tak onečně! Ale to už se fakticky blíží finiš.....a bude pokračování? Jo, ty to pro nás určo uděláš, co?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama