3.kapitola Opětovné setkání 2/2

17. listopadu 2008 v 11:42 | Tracy |  Poberti z5
Tady máte ten zbyteček, snad bude lepší než první půlka.


"Mám ještě jednu otázku," špitla do ticha María. Snape se na ni se zájmem otočil. "Co máš proti Potterovi a jeho přátelům?" Severus zkřivil obličej a odvrátil se.
"Jsou naprosto neschopní a hlavně Potter, ten se potatil, neustále arogantní řečičky a skutek utek, neumí neverbální kouzla a myslí si, že je mistr světa, nějaký vyvolený. Měl jsem tu čest učit ho nitrobranu, neumí se ukáznit, neovládá se..." María přikývla.
"Z poloviny máš pravdu doopravdy je neukázněný, ale Severusi, on není James, říkej si co chceš. On nemůže za dětinské omyly svého otce, vím, že to byly hloupé hry, však už jsem se ti omluvila, ale přiznej si, tys' byl taky pěkné kvítko. Jednou jedinkrát jsi mě pořádně naštval, a to když jsi řekl Lily mudlovská šmejdko," odmlčela se a zpytavě se na svého společníka podívala. "Jestlis' ji doopravdy..."
"Ne," zarazil ji, "tenkrát to ze mě jen vylítlo, měl jsem vztek, ale já jsem ji nikdy..."
"Nelži, tady ti divadélko ani nic podobného nepomůže, ale dobře, jestli se o tom nechceš bavit, tak..."
"Ne nechci," skočil jí do řeči, pak se zamyslel a znovu změnil směr, vedl ji doleva. "Potter viděl tu vzpomínku, právě tu u jezera." María se snažila tvářit neutrálně, aby alespoň něco řekla zeptala se:
"A tys' mu ji ukázal, nebo se k ní nějak dostal?"
"Byla v myslánce a on se do ní BEZ MÉHO SVOLENÍ podíval," syčel Snape, zdálo se, že mu tahle debata příliš nelahodí.
"Tak dobře, mám pro tebe sázku: naučím Pottera neverbální zaklínadla, nitrobranu a nitrozpyt a ty ho začneš hodnotit bez předsudků vůči jeho otci. Ber nebo nech být," nabídla a s klidem čekala na odpověď.
"A co když vyhraju?" zajímal se.
"Utvrdíš se v tom, žes' měl pravdu."
"Fajn, už teď jsi prohrála, bude to jen plýtvání časem."
"To se ještě uvidí."
Naposledy zahnuli, prošli přes mostek branou rovnou k domovním dveřím, Severus zaklepal a dveře se samy otevřely.

Vstoupili do osvětlené vstupní haly, z místnosti naproti k nim doléhal ruch a veselí. María si sundala cestovní plášť, vytáhla hůlku a vstoupila do dlouhé síně s několika stoly. Nestačila se ani pořádně rozhlédnout a už naproti ní stál její otec. Rozklepaly se jí kolena, nedokázala je vůbec ovládat, tak strašně se bála. Byla jako přikovaná k zemi, oči upřené na Pánovi zla.
"Tak ty jsi Anna," začal syčivým hlasem.
"Ano pane, Anna Hegerová," hlesla bezvýrazně María a lehce se uklonila.
"Výborně, jak si vede Severusi?" vyptával se. Snape vyseknul lehkou poklonku.
"Výtečně můj pane, černou magii zná skrz na skrz," odpověděl. María se zhluboka nadechla a snažila se ovládat, chtěla křičet, utíkat, ale nemohla.
"Tak to se rád podívám, Červíčku," křikl, až se to rozlehlo celou místností. Malý tlustý muž s velkými předními zuby odcupital až k nim. "Dělej, co umíš, dáme ho zase dohromady."

María vřela vzteky, to byl on, ten kvůli kterému Lily a James zemřeli, už to nebyl milý legrační Péťa, ale odporný zrádce, podlá malá krysa. María na něj namířila hůlku, Červíček spadl na záda a z hrudi i hlavy mu vystříkla krev, mnohem silnější proud než kdy Voldemort viděl.
"Skvěle, neverbální kouzla na takové úrovni, bravo Anno. Dejte ho dohromady," nařídil Severusovi a ještě jedné tlusté smrtijedce, kterou María neznala.
"Jak to, že ses k nám nepřidala dřív?" Maríu tahle otázka zaskočila, chvíli přemýšlela, ale nemohla na nic rozumného přijít.
"Víte, nejsem zrovna hrdina, trvalo mi, než jsem se odhodlala k..."
"Je mi to jasné," řekl o něco chladněji, "rodina Hegerových, čistá krev, není liž pravda?"
"Je pane," přitakala Marry šťastná, že zatím na nic nepřišel.
"Počítám s vámi slečno, doufám, že mě nezklamete, můžete jít," sykl a odplul k Bellatrix. María si oddechla a vydala se najít Snapea, byl v rohu místnosti a bavil se s jakousi blonďatou ženou. María ji okamžitě poznala, byla to Narcisa Blacková, teď už vlastně Malfoyová. María měla chuť vyrazit k ní a vyškrábat jí oči, už už se chtěla rozběhnout k nim, když v tom ji někdo v poslední chvíli chytl za ruku. Nasupeně se otočila a chtěla začít sršet neslušná slova, ale když zjistila, že naproti ní stojí Lucius, její rozzuřenost se nejméně pětkrát znásobila.
"Přeji dobrý večer slečno," řekl a oslnivě se usmíval.
"Teď už tak dobrý není," špitla jakoby mimochodem María.
"Ale copak, něco se stalo?" zeptal se úlisně.
"Jo stalo, z některých osob se mi zvedá žaludek," odvětila okamžitě.
"No ovšem, poprvé že?" Zjevně nechápal.
"Nečekaně, myslím, že kdybych tu byla někdy předtím, všimnuli byste si mě."
"To skoro určitě, nemáte chuť na procházku, je krásná noc," zašvitořil. María se rozhlédla a s uspokojením zjistila, že na ni Cissa popuzeně hledí. Chytla tedy Malfoye za ruku a nechala se odvést pryč.

Venku na rozlehlé zahradě bylo velmi málo světla, vlastně jen tolik, co ho mohlo proniknout přes okenní tabulky. Stočila svoje oči na oblohu, měsíc vylezl zpoza mraků a svítil tak, že hvězdy blízko u něj v té záři skoro zanikaly.
"Byl jste v Azkabanu, chytili vás, jak jste se dostal ven?" zeptala se, i když odpověď znala.
"Můj pán mi pomohl, přestože jsem ho mnohokrát zklamal. Musím mu být vděčný. A co vy, kde jste se tu vzala?"
"Učím černou magii v Bradavicích a už mi nevykej, jsem Ma....Anna Hegerová." V duchu si okamžitě začala nadávat, málem se prozradila, mohla jen doufat, že si toho Lucius nevšiml.
"Tak fajn, jsem Lucius," podával jí ruku. Stiskla ji, chtěla však víc, nenápadně se pokoušela vlézt Narcise do hlavy a zanechat v ní touhu po procházce v zahradě. Ano, chtěla, aby Narcisa přišla za nimi, toužila se jí pomstít.
"A co zpečetit naše tykání?" navrhla a přitiskla se k němu. Vytáhl její ruku ke svým ústům a lehce ji políbil.
"Co třeba polibek, samozřejmě jen přátelský."
Skvělý nápad Luciusi, to je to, co po tobě chci, zaradovala se María a podívala se mu do chladně modrých očí.
"Moc ráda," zašeptala mu do ucha. Sehnul se k ní a vzal její obličej do dlaní. Cítila jeho horký přibližující se dech a mentolovou vůni. Už měli ústa skoro u sebe, zavřela oči. Bylo to jakoby jí projel elektrický proud. Zajela mu prsty do vlasů a on ji k sobě ještě pevněji přivinul. Nechtělo se jim přestat.
María ho od sebe lehce odstrčila, aby mohla nabrat do plic trochu vzduchu.
"Tak přátelský jo?" usmála se.
"Ano a teď to bude doopravdy." Než stačila zareagovat, vrhnul se na ní, opřel ji o dům a vášnivě líbal. María opatrně otevřela jedno oko. Za Luciusovým ramenem viděla nejasný obrys ženské postavy. Její vlasy v šeru bledě zářily, jak se od nich odráželo zbytkové světlo. Byla to Narcisa a vedle ní stál Avery.
"Ehm Luciusi, Luciusi," zašeptala tiše. "Luciusi poslouchej, myslím, že máme společnost." Lucius se spěšně otočil, jeho pohled padl na Cissu, pak na Averyho.
"To nic nebylo Cisso, jen jsme si začali tykat, to byla jen přátelská ..."
"Nedělej ze mě hloupou Lucie," štěkla, otočila se a utíkala pryč. Lucius vyběhl za ní. María to vše s úšklebkem pozorovala. Otřela si rty a vydala se pryč, Avery se k ní přidal.
"Máš nějak na spěch," sykl.
"No jistě, už mě to tady nebaví, zajdu za Pánem, rozloučím se a půjdu, zítra mám vyučování," oplatila mu stejně ledově.
"To bych teď být tebou nedělal, Marío." Zůstala stát jako opařená, jak že jí to řekl? Marío? Vždyť se přece napila...... Vytáhla hodinky, měla pět minut zpoždění, musela se jí zase vrátit její podoba.
"Promiň Avery, ale tohle jsi neměl vidět," špitla a prudce se mu zadívala do očí. Udělala mu v hlavě hotový guláš, Avery spadl na zem a nezvedal se. María rychle vytáhla lahvičku a lokla si tekutiny podobné bahnu. Její vlasy opět nabily blond barvu a oči zmodraly.

Vytáhla hůlku, namířila s ní na Averyho a povedlo se jí vymazat poslední vzpomínku. Až se vzbudí bude mít pocit, že se opil a zapomněl se venku.

María doběhla až ke vstupním dveřím, u nich našla Severuse, ten na ni zlostně zahlížel, nehleděla na to, popadla ho za rukáv a vlekla k Pánovi zla.
"Můj pane, omlouvám se, ale už budu muset jít a Severus jde se mnou, zítra je školní den..."
"Tak vy mě opouštíte? No dobře, dobře, o další schůzce se dozvíte v čas," sykl a obrátil se zpět na Bellu, která na něj dychtivě hleděla. Dalo by se říct, že ho hltala pohledem.
Pořád stejná, pomyslela si María a společně se Snapem vyrazila pryč, zpátky do Bradavic.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hope | Web | 17. listopadu 2008 v 17:24 | Reagovat

doufám, že María tu sázku vyhraje :o) kapitola se mi hrozně líbila :o) jsem zvědavá na pokračování ;o)

2 Kris | Web | 17. listopadu 2008 v 18:07 | Reagovat

No teda. Co k tomu říct? Pěkný, pěkně se to čte.

3 Nelll | Web | 17. listopadu 2008 v 20:18 | Reagovat

Supeer, jako vždy:D

4 danča | 18. listopadu 2008 v 19:16 | Reagovat

Tak tohle je podle tebe nepodařený? Je to stejně krásný jako vždycky :-D

5 Lucinka256 | Web | 19. listopadu 2008 v 15:41 | Reagovat

Pokud tvrdíš, že tvoje první kapitoly nejsou tak vydařený jako ty další, tak co bych pak měla říkat já:) Já se s tím vždycky píšu hodiny a pak je to stejně o ničem. Což se u tebe naštěstí říct nedá:)

Trochu se začínám motat v tom, kdo je hlavní postava. Bude se to střídat,  Chris a María, nebo jsem to pochopila špatně?:) D

oufám, že další kapiotla tu bude brzo. Když jsem četla ten první díl, tak jsem si navykla to přečíst všechno najednou - a tedka nic:-D Tak piš rychle:)

6 Lili | Web | 19. listopadu 2008 v 18:13 | Reagovat

sewas máš záujem stať sa královnou Fantázie?Ak áno tak neváhaj a prihlás sa do súťaže na mojom blogu.Tam nájdeš viac informácií.Myslím , že máš velkú šancu tak ju nepremárni.

7 Lia | 19. listopadu 2008 v 19:20 | Reagovat

noo pekne..a co to s tym Luciusom?..elektrina?

8 weruška | Web | 19. listopadu 2008 v 20:25 | Reagovat

já sem zapomněla na koment.. :)..

tak tedy teď :)

kapča je jako vždy super..těším se na další..

9 Kristin | Web | 20. listopadu 2008 v 14:20 | Reagovat

máš úplně nááádhernej design =) a kapča je taky super :)

10 Envy | Web | 22. listopadu 2008 v 17:23 | Reagovat

a já si říkala že se to nějak pokazí XD škoda....:( ale nuž jsem zvědavá XD ale Potter je blboum obecný toho nenaučí ani prdět XD

11 Grencle | Web | 24. listopadu 2008 v 20:02 | Reagovat

velice ráda spřátelím:-))) dávám tě do odkazů...

12 maginy | 2. prosince 2008 v 18:54 | Reagovat

heeeeeej ale vazne toto vyzera byt veeelmi zaujimave .....velmi dobre a napinave a to s tym luciusom no mash vela skvelych napadov tak dufam ze ti dlho vydrzia

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama